Blogs & summaries

Comments from
Alžběta Procházková, Agriculture expert, WWF Central and Eastern Europe

24th May 2022

Alžběta Procházková, Agriculture expert, WWF Central and Eastern Europe, spoke during Session 1 at our recent Czech Regional event. We asked her for her comments on the event and particularly the question 'Can we achieve the environmental targets with the new CAP and the National Strategic Plans?'



Czech Session 1

The Forum for the Future of Agriculture in Prague spread the necessity of a complete transformation of the entire system of food production and consumption. Because of the Europe-wide and global nature of the problem, the view describing the Czech dimension of the problem got a little out of the discussion. From the perspective of NGOs, I would like to return to the overarching question of the first panel in the context of the Czech Republic:

Is the proposed Czech Strategic Plan able to achieve the necessary environmental goals?
The Common European Policy is a great opportunity for change of the restoration of the European agricultural landscape. The new Czech government, which was appointed in December 2021, is addressing the environmental challenges of the CFSP significantly more openly than the previous government. It has been agreed to co-finance the Pillar II from the state budget at 65%, and support for small agricultural entities was promised. Repeated statement by the Minister of Agriculture, Zdeněk Nekula, that the Strategic Plan must ensure the sustainable management of landscape in addition to the production of healthy food, are a good political promise. How this will manifest itself in real terms of the Strategic Plan, however, is still under discussion. And the Ministry of Agriculture has not yet revealed their plans.

What exactly are the environmental goals of the Czech agricultural landscape?
Agricultural land in the Czech Republic represents approximately 53% of the country's land area. The average farm size in the Czech Republic is 133 hectares, which is more than eight times the European average (16 ha). Approximately ¼ of the agricultural land used for farming during the second half of the 20th century was drained by systematic drainage.

The consolidation of land meant ploughing up of margins, wetlands, even the tree plantations and other valuable landscape features. Also adding to the intensification, heavy mechanization and chemicalization of agriculture, the consequences of the historical development of the 20th century are truly enormous. The restoration of the agricultural landscape will require a comprehensive and systematic change. First and foremost is the search for appropriate agrotechnical methods for conventional agriculture that, while maintaining production, will lead to a widespread improvement in soil conditions, better protection of surface water, reduction of wind and water erosion, etc. In this sense, we hope that after incorporating the EC's comments, the right direction will already be taken in this CAP period and further period will confirm this direction.

At the same time, however, the Czech agricultural landscape needs extensive and well-thought-out restoration of landscape’s multifunctional structures. The new landscape elements that are created must be located in such a way that contribute to optimizing hydrological conditions, prevent erosion, contribute to circular use of nutrients and water conservation, while supporting biodiversity. In this sense, the current proposal has strategic plan is seriously flawed.

Environmental organizations have continuously advocated for a more ambitious green architecture setting on all levels of the Strategic Plan. In our efforts, we have focused primarily on setting up ecoschemes that will be supported by 30% of the direct payment envelope and can thus have the greatest positive benefits in the landscape. The European Commission's comments published in the Czech Republic on 3 May supported our demands.

We hope that at least the vegetated buffer strips along watercourses can be promoted to the basic level of ecosystems as the basis for our holistic view of the agricultural landscape.

At the same time, we have jointly submitted on behalf of 4 NGOs (DUHA, CSO, Čmelák and Živá voda) a Ministry of Agriculture a proposal that promotes systemic thinking also to the superstructural level of ecosystems. Here, however, the setting and financial support is still quite uncertain.

It is clear that this Strategic Plan will not be sufficient to achieve the goals that the Czech landscape needs for its restoration. However, I believe that it will set a good direction that we can continue to follow. At the same time, I believe that in the course of its preparation, space for dialogue has slowly begun to open up between the various actors in the process, which is noticeably lacking in our country. The search for opportunities for constructive dialogue will be a long way off, because the scissors between sustainable and productive vision of agriculture in the Czech Republic are still gaping. I am grateful that the Forum for the Future of Agriculture is creating space, that goes against this trend. Because we need to look for common inspiration and solutions at all levels, between farmers and ecologists, between experts and laymen, between ministries, between neighboring countries, between regions and between practitioners and the European Commission. So that the possibilities of the CAP are really used and effectively lead to the support of the sustainability of our entire society.



Pražské The Forum for the Future of Agriculture před nás v celé šíři rozprostřelo nutnost kompletní transformace celého systému produkce a spotřeby potravin. Z důvodu celoevropské a celosvětové podstaty problému se z diskusního prostoru poněkud vytratil pohled na český rozměr. Ráda bych se z perspektivy neziskových organizací ještě vrátila k zastřešující otázce prvního diskusního panelu v kontextu České republiky:

Je navrhovaný český Strategický plán schopen dosáhnout potřebných environmentálních cílů?
Společná evropská politika je pro obnovu evropské zemědělské krajiny velkou příležitostí ke změně. Nová česká vláda, která byla jmenována v prosinci 2021, se k environmentálním výzvám SP_SZP staví významně otevřeněji než vláda předcházející. Bylo odsouhlaseno kofinancování II. pilíře ze státního rozpočtu ve výši 65 %, byla přislíbena podpora malých zemědělských subjektů a opakované prohlášení ministra zemědělství Zdeňka Nekuly, že Strategický plán musí vedle produkce zdravých potravin zajišťovat také šetrné hospodaření v krajině, jsou dobrým politickým příslibem. O tom, jak se to projeví ve skutečné podobě Strategického plánu se však ještě stále jedná. A Ministerstvo zemědělství zatím své plány neprozradilo.

Jaké vlastně jsou environmentální cíle České zemědělské krajiny?
Zemědělská půda v České republice představuje přibližně 53 % rozlohy státu. Průměrná velikost zemědělského podniku v ČR je 133 ha, což představuje více než osminásobek evropského průměru (16 ha). Přibližně ¼ zemědělské půdy byla v průběhu druhé poloviny 20. století odvodněna systematickou drenáží. Scelování pozemků znamenalo rozorání mezí, mokřadů, stromořadí a dalších cenných krajinných prvků. Přičteme-li důsledky intenzifikace, těžké mechanizace a chemizace zemědělství, jsou důsledky historického vývoje 20. století skutečně obrovské. Obnova zemědělské krajiny bude vyžadovat komplexní a systémovou změnu.

V prvé řadě jde o hledání vhodných agrotechnických způsobů pro konvenční zemědělství, které povedou při zachování produkce k plošnému zlepšení stavu půdy, lepší ochraně povrchových vod, omezí větrnou i vodní erozi atd. V tomto smyslu doufáme, že po zapracování připomínek EK dojde již v tomto období společné zemědělské politiky k vykročení správným směrem a další období toto směrování potvrdí. Česká zemědělská krajina ale potřebuje zároveň rozsáhlou a promyšlenou obnovu krajinných struktur multifunkčního charakteru. Nově vznikající krajinné prvky musejí být umístěny tak, aby přispěly k optimalizaci hydrologických podmínek, bránily erozi, přispěly k cirkulárnímu využití živin a k ochraně vod a zároveň podpořily biodiverzitu. V tomto smyslu má stávající návrh strategického plánu velké nedostatky.

Ekologické organizace kontinuálně prosazují ambicióznější nastavení zelené architektury na všech úrovních Strategického plánu. Ve svém snažení jsme se soustředili především na nastavení ekoschémat, která budou podpořena 30 % objemu obálky přímých plateb a mohou tak mít největší pozitivní přínos v krajině. Připomínky Evropské komise zveřejněné v České republice 3. května naše požadavky podpořily. Doufáme, že se podaří jako základ našeho celostního pohledu na zemědělskou krajinu prosadit alespoň vegetací pokryté ochranné pásy podél vodních toků do základní úrovně ekoschémat. Zároveň jsme společně za 4 nevládní organizace (DUHA, ČSO, Čmelák a Živá voda) podali na Ministerstvo zemědělství návrh, který podporuje systémové uvažování také do nadstavbové úrovně ekoschémat. Zde je ale nastavení a finanční podpora stále zcela nejistá.

Je zřejmé, že tento Strategický plán nepostačí k dosažení cílů, které česká krajina potřebuje pro svou obnovu. Věřím ale, že nám nastaví dobrý směr, který budeme moct dále sledovat. Zároveň věřím, že v průběhu jeho příprav se začal pomalu otevírat prostor pro dialog mezi různými aktéry procesu, který u nás citelně chybí. Hledání možností konstruktivního dialogu bude ještě běh na dlouhou trať, protože nůžky mezi udržitelným a produkčním viděním zemědělství se v České republice stále ještě rozevírají. Jsem vděčná, že FFA vytváří prostor, který jde proti tomuto trendu. Potřebujeme totiž hledat společné inspirace a řešení na všech úrovních: mezi zemědělci a ekology, mezi odborníky a laiky, mezi jednotlivými ministerstvy, mezi sousedícími státy, mezi regiony i mezi praktiky a Evropskou komisí. Aby možnosti SZP byly skutečně využity a efektivně vedly k podpoře udržitelnosti celé naší společnosti.



Le Forum pour le Futur de l'Agriculture de Prague a diffusé la nécessité d'une transformation complète de l'ensemble du système de production et de consommation alimentaire. En raison de la nature européenne et mondiale du problème, le point de vue décrivant la dimension tchèque du problème a été un peu écarté de la discussion. Du point de vue des ONG, j'aimerais revenir à la question primordiale du premier panel dans le contexte de la République tchèque :

Le Plan Stratégique National tchèque proposé est-il en mesure d'atteindre les objectifs environnementaux nécessaires ?
La politique européenne commune est une grande opportunité de changement pour la restauration du paysage agricole européen. Le nouveau gouvernement tchèque, qui a été nommé en décembre 2021, aborde les défis environnementaux de la PESC de manière beaucoup plus ouverte que le gouvernement précédent. Il a été convenu de cofinancer le pilier II à partir du budget de l'État à hauteur de 65 %, et un soutien aux petites entités agricoles a été promis. Les déclarations répétées du ministre de l'agriculture, Zdeněk Nekula, selon lesquelles le plan stratégique doit assurer la gestion durable du paysage en plus de la production d'aliments sains, sont une bonne promesse politique. Cependant, la manière dont cela se traduira concrètement dans le Plan Stratégique National est encore en discussion. Et le ministère de l'agriculture n'a pas encore révélé ses plans.

Quels sont exactement les objectifs environnementaux du paysage agricole tchèque ?
Les terres agricoles de la République tchèque représentent environ 53 % de la superficie du pays. La taille moyenne des exploitations agricoles en République tchèque est de 133 hectares, soit plus de huit fois la moyenne européenne (16 ha). Environ ¼ des terres agricoles utilisées pour l'agriculture au cours de la seconde moitié du 20e siècle ont été asséchées par drainage systématique. Le remembrement des terres a entraîné le labourage des marges, des zones humides, voire des plantations d'arbres et d'autres éléments précieux du paysage. Si l'on ajoute à cela l'intensification, la forte mécanisation et l’usage plus récurant de la chimie de l'agriculture, les conséquences de l'évolution historique du XXe siècle sont énormes. La restauration du paysage agricole nécessitera un changement global et systématique.

Il s'agit avant tout de rechercher des méthodes agrotechniques appropriées pour l'agriculture conventionnelle qui, tout en maintenant la production, permettront une amélioration généralisée de l'état des sols, une meilleure protection des eaux de surface, une réduction de l'érosion éolienne et hydrique, etc. Dans ce sens, nous espérons qu'après avoir intégré les commentaires de la CE, la bonne direction sera déjà prise dans cette période de la PAC et que la période suivante confirmera cette direction.

En même temps, cependant, le paysage agricole tchèque a besoin d'une restauration étendue et bien pensée des structures multifonctionnelles du paysage. Les nouveaux éléments du paysage qui sont créés doivent être situés de manière à contribuer à l'optimisation des conditions hydrologiques, à prévenir l'érosion, à contribuer à l'utilisation circulaire des nutriments et à la conservation de l'eau, tout en soutenant la biodiversité. En ce sens, la proposition actuelle du Plan Stratégique National est sérieusement défectueux.

Les organisations environnementales n'ont cessé de plaider en faveur d'une architecture verte plus ambitieuse à tous les niveaux du plan stratégique. Dans nos efforts, nous nous sommes principalement concentrés sur la mise en place d'écoschemes qui seront soutenus par 30 % de l'enveloppe des paiements directs et qui pourront donc avoir les plus grandes retombées positives dans le paysage. Les commentaires de la Commission européenne publiés en République tchèque le 3 mai ont soutenu nos demandes.

Nous espérons qu'au moins les bandes tampons végétalisées le long des cours d'eau pourront être promues au niveau de base des écosystèmes comme base de notre vision holistique du paysage agricole.

En même temps, nous avons soumis conjointement au nom de 4 ONG (DUHA, CSO, Čmelák et Živá voda) au Ministère de l'Agriculture une proposition qui promeut la pensée systémique également au niveau superstructurel des écosystèmes. Ici, cependant, le cadre et le soutien financier sont encore assez incertains.

Il est clair que ce plan stratégique ne sera pas suffisant pour atteindre les objectifs dont le paysage tchèque a besoin pour sa restauration. Cependant, je pense qu'il définira une bonne direction que nous pourrons continuer à suivre. En même temps, je crois qu'au cours de sa préparation, un espace de dialogue a lentement commencé à s'ouvrir entre les différents acteurs du processus, ce qui fait cruellement défaut dans notre pays. La recherche d'opportunités pour un dialogue constructif sera longue, car les ciseaux entre la vision durable et productive de l'agriculture en République tchèque sont encore béants. Je suis reconnaissant au Forum pour l'avenir de l'agriculture de créer un espace qui va à l'encontre de cette tendance. Car nous devons chercher une inspiration et des solutions communes à tous les niveaux, entre les agriculteurs et les écologistes, entre les experts et les novices, entre les ministères, entre les pays voisins, entre les régions et entre les praticiens et la Commission Européenne. Pour que les possibilités offertes par la PAC soient réellement utilisées et contribuent efficacement à soutenir la durabilité de l'ensemble de notre société.

More blogs & summaries